Vilcacora kůra jemně mletá

Sušená, jemně mletá kůra (pudr) řemdiháku plstnatého (Uncaria tomentosa WILLD.). Více je známá po názvem vilkacora (vilcacora), unkárie nebo kočičí dráp.

Vilcacora, ve španělštině známá jako Uňa de Gato (v překladu „kočičí dráp”), je královnou mezi peruánskými bylinami a jednou z hlavních složek všech fytoterapeutických kúr.

Vilcacora je rostlina původem z Jižní Ameriky, konkrétně z oblasti Peruánských And. Popínavá rostlina někdy označovaná za liánu, dorůstající délky 30 m, dosahuje své zralosti až po cca 20 letech. Teprve tehdy je Uňa de Gato vhodná pro fytoterapeutické využití. V tradičním léčitelství domorodých kmenů Jižní Ameriky je vilcacora známa již 2 000 let. Pro západní svět byla objevena až v r. 1972 příběhem uzdraveného plantážníka Dona Luise, kdy se začala prodávat po celé Latinské Americe. V r. 1974 začala na objasnění farmakologických vlastností systematicky pracovat rakouská výzkumná skupina s Klausem Keplingerem.

Dávná legenda největšího peruánského domorodého kmene Asháninka vypráví o vilcacoře příběh jejího nalezení takto: Lovec kmene Asháninka se vydal do pralesa zajistit potravu pro svou rodinu. Po dlouhém a namáhavém lovu byl však stále bez jediného úlovku. Pralesem se potácel jen ze zbytku svých sil, když vtom zahlédl pumu, jak svými drápy rozdírá liánu a pije mízu, která z ní vytéká. Poté puma naplněná novou silou ulovila srnce. Lovec následoval příkladu pumy, také se napil mízy zázračné liány a usnul. Po probuzení zjistil, že je plný síly a ihned ulovil velkého pásovce. Od těch dob je vilcacora uznávaná jako svatá rostlina. Asháninkové věří, že objevení vilcacory není náhoda, nýbrž jim ji ukázal bůh, a to prostřednictvím pumy, kterou od té doby přestali lovit a začali uctívat.

Možná díky této legendě nese vilcacora ve španělštině název Uňa de Gato. Spíše je však název odvozen od zahnutých trnů rostoucích na liáně, které svým vzhledem připomínají právě kočičí drápky. Ze všech rostlin rodu Uncaria jsou však pouze dvě (Uncaria guinansis a Uncaria tomenthosa) užívány ve fytoterapii, z toho Uncaria tomenthosa obsahuje účinnější látky a pro svůj větší rozsah použití je preferovaná.

Použití: Užívání vilcacory má význam především pro náš imunitní systém. Podporuje jeho způsobilost k přirozené obranyschopnosti.Mezi uváděné pozitivní účinky Uncaria tomenthosy patří udržování zdraví našich kloubů. Především starší lidé nebo lidé přetěžující své klouby, např. při některých sportech, by měli užívat vilcacoru jako doplněk svého životního stylu.

Zdravotní tvrzení týkající se této léčivé rostliny ve formulaci předložené Evropské komisi ke schválení (on hold): Normální funkce imunitního systému v důsledku antimikrobiální aktivity. Normální funkce dýchacího systému. Normální stav kloubů. Přirozená obranyschopnost - imunitní systém.

Nařízení ES 1924/2006 o zdravotních tvrzeních a 1169/2011 o léčebných tvrzeních nám neumožňuje na těchto stránkách uvádět více informací k této léčivé rostlině.

Více informací získáte ze seriózních volně dostupných zdrojů na internetu a z kvalitní literatury.

Dávkování a způsob přípravy: Jednu lžíci sušené kůry vložit do jednoho litru studené vody, přivést k varu a nechat vařit na mírném ohni 15–20 min. Odcedit a pít 3× denně sklenku odvaru.Odvar je barvy červené s viditelnou jiskrou a čistotou.

Kontraindikace: Nedoporučuje se těhotným, kojícím ženám, dětem do 3 let a lidem před nebo po transplantaci orgánů. Domorodé peruánské kmeny využívaly odvar z vilcacory i jako antikoncepci, není tedy vhodná pro ženy pokoušející se o otěhotnění.

Upozornění: Nenahrazuje pestrou stravu. Ukládejte mimo dosah dětí. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.

Skladovat na suchém a tmavém místě.

Země původu: Peru

Doplněk stravy