Benedikt lékařský - Čubet jemně mletá nať

Sušená, velmi jemně mletá nať (pudr) čubetu benediktu (Cnicus benedictus L.).

Způsob použití: bylinný nápoj , přídavek do bylinných likérů

Stará léčivá rostlina známá už z antiky. Ve středověku dostal lidový název požehnaný bodlák, protože v dobách morových epidemii byl nejúživanějším lékem na tuto nemoc.

Schválená zdravotní tvrzení podle platné legislativy EU:
Normální trávení
Normální funkce dýchacího systému

Benedikt je klasickou bylinou užívanou v souvislosti se zažíváním. Hořčiny, které obsahuje, mu dávají typickou nahořklou chuť a jsou také odpovědné za podporu tvorby žluče a zažívacích šťáv. Často se vyskytuje jako tradiční součást bylinných likérů či proslulých švédských kapek. Uvolňuje dýchání při respiračních onemocněních.

Tradiční použití: Jednu čajovou lžičku prášku rozmíchat v malém množství vody a pijeme 2 - 3× denně nalačno.

Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Jeho překročení se může projevit nevolností či zvracením.

Upozornění: Neslouží jako náhrada pestré stravy. Není vhodné pro děti, těhotné a kojící ženy. Ukládejte na bezpečné místo mimo dosah dětí. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Skladujte v temnu a suchu.

Tip na přípravu: Požadované množství nejprve vložíme do sklenice, přidáme pouze 2× více vody nežli obsahu prášku a rozmícháme na hustou pastu. Tuto pastu již libovolně doředíme tekutinou, přičemž nevznikají hrudky.

Při preventivním použití je osvědčený benediktový macerát v bílém víně (4 lžíce na litr, dvakrát denně malou skleničku nalačno).

Pozor: Předávkování benediktem může vyvolat nevolnost, zvracení a podráždění ledvin. Z tohoto důvodu je kontraindikován při těžších ledvinových poruchách, plicních chorobách, a ženám během těhotenství.

Popis rostliny: Jednoletá, až 60 cm vysoká bylina původem ze Středomoří, Asii, Sýrii, Írán a Kavkaz. Lodyha je větvěná, chlupatá. Dolní listy řapíkaté, horní přisedle, všechny po okraji ostnité a na ploše huňatě chlupaté. Vnější listeny střechovitého zákrovu jsou srdčité a vybíhají v jednoduchý trn, kdežto vnitřní li­steny se končí trnem hřebenovitě dě­leným. Kvete v červnu a červenci. Květy jsou sestaveny do úboru. Žluté květy na okraji úboru jsou velmi drobné a nemají tyčinky ani pestík. Vnitřní květy jsou větší, mají trubkovitou, pěticípou korunu, obklíčenou dole chmýřitým kalichem. Podkvěté se­meníky dozrávají v podélně rýhova­né nažky, věnčené na vrcholu chvostkem štětinovitého chmýří. Chuť mají sladkou. Červenohnědý oddenek, stejně jako celá rostlina, silně páchne a chutná trpce hořce.

Surovina pro přípravu bylinného čaje - nálevu